Prognostické faktory u karcinomu prsu

Kategorie I

Hormonální receptory u invazivního duktálního karcinomu prsu (IDC)

• imunohistochemická detekce je senzitivnější a specifičtější a ekonomicky výhodnější než biochemická metoda stanovení receptorů (nejčastěji používané modifikace: „dextran-coated charcoal assay“ a „enzyme immuno-assay“)
• výhody IHC převažují, mezi problémy patří mezilaboratorní variabilita (1,2) a problém jak stanovit mezní hodnotu pro pozitivitu
• podle většiny 10%pozitivita receptorů znamená prediktivní faktor pro léčbu tamoxifenem (1)
• podle jiných studií je relevantní i hranice 1% pozitivity - tumory s 1-10% ER/PR reagují na anti-hormonální terapii (3)

Závěr:

Doporučujeme zásadně nepoužívat pouze vyjádření na +. Vždy udat % pozitivity!!

Se silně pozitivními tumory není problém, pro léčbu není rozhodující zda prokážeme 85% nebo 80% pozitivitu. Potíž je s nízce pozitivními karcinomy, tam doporučuji odhad %, případně, použít výraz <1% (znamená jistě negativní), 1-10% nebo <10% a pak hranici nechat na uvážení klinika.

Hranice je všude na světě pokusná, ne v tom shoda, musí respektovat klinickou odpověď na terapii.

Rhodes A, Jasani B, Barnes DM, Bobrow LG, Miller KD: Reliability of immunohistochemical demonstration of oestrogen receptors in routine practice: interlaboratory variance in the sensitivity of detection and evaluation of scoring systems. J Clin Pathol 2000:53:125-130. Rhodes A, Jasani B, Balaton AJ, Barnes DM, Anderson E, Bobrow LG, Miller KD: Study of interlaboratory reliability and reproducibility of estrogen and progesterone receptor assays in Europe. Documentation of poor reliability and identification of insufficient microwave antigen retrieval time as a major contributory element of unreliable assays. Am J Clin Pathol 2001:115:44-58. Allred DC, Harvey JN, Berardo M, Clark GM: Prognostic and predictive factors in breast cancer by immunohistochemical analysis. Mod Pathol 1998:11:155-168.