Prognostické faktory u karcinomu prsu

Kategorie I

Velikost nádoru

-je nejvýznamnější prognostický faktor pro karcinom prsu.

• U pacientek s tumorem menším než 1 cm je frekvence uzlinových metastáz 10-20%
• U pacientek s karcinomem menším než 1cm a bez uzlinových metastáz, 10-letý disease free survival rate 90%

Velikost karcinomu vždy měřit nejméně ve dvou dimenzích. Makroskopicky stanovenou velikost vždy ověřit mikroskopickým vyšetřením. Pokud je diskrepance, rozhodující je měření při histologickém vyšetření, jeho výsledek slouží ke stagingu. Pro karcinomy pT1 a karcinomy s rozsáhlou in situ komponentou je měření v histologickém řezu přesnější. Pro karcinomy s invazivní a in situ komponentou, jen rozměr invazivní komponenty slouží pro potřebu stagingu. V případě dvou a více oddělených invazivních karcinomů, měří se každý zvlášť.

Nodální status

Stav axilárních lymfatických uzlin je nejdůležitější samostatný prediktivní faktor pro disease-free survival a celkové přežití.

U pacientek bez uzlinových metastáz, vznikne recidiva během 10 let u 20-30%, zatímco u pacientek s metastázou v axilární uzlině vznikne recidiva v 70%.

Patolog musí popsat celkový počet makroskopicky nalezených uzlin, počet infiltrovaných uzlin a největší rozměr největší metastázy. Případná extranodální extenze infiltrace musí být popsána Mikrometastázy v axilárních uzlinách (podle definice jde o metastázy menší než 2mm) nezhoršují prognozu ve srovnání s karcinomem bez metastáz. Význam imunohistochemické detekce mikrometastáz nebyl dosud potvrzen. Jeden histologický řez z každé uzliny je považován za dostatečný. Detekce tzv. sentinelové uzliny: sentinelová uzlina by měla být vyšetřena celá v blocích z maximálně 2mm vzdálených řezů. Každý blok vyšetřen v jednom histologickém řezu. Význam IHC a PCR pro detekci metastázy v sentinelové uzlině dosud nebyl s jistotou ověřen.

Histologický grade

Grade je důležitý pro predikci prognozy a současně dovoluje stratifikovat pacientky v rámci daného stadia nemoci.

Všechny invazivní karcinomy s výjimkou medulárního musí být gradovány. Pro grading se doporučuje Nottinghamská modifikace Bloom-Richardsonova systému (viz Grading IDC). Grading lze provést i na punkčních vzorcích (large-core needle biopsy).

Histologický typ

1. Klasický lobulární karcinom představuje asi 4% všech invazivních karcinomů a má lepší prognozu než duktální karcinom. Je však potřeba striktně dodržovat kriteria WHO.

   Lobulární invazivní karcinom lze diagnostikovat pouze pokud sestává z monotonní populace malých buněk s pravidelnými jádry a roste v jednobuněčných pruzích (indian file growth pattern)

2. Čistý tubulární karcinom má velmi dobrou prognozu.

   Diagnoza čistého tubulárního karcinomu vyžaduje přítomnost tubulárních struktur v nejméně 90% nádoru.

3. Identifikace čistého mucinozního karcinomu znamená velmi dobrou prognozu(více než 90%)

   Diagnoza mucinozního karcinomu vyžaduje přítomnost hojného extracelulárního mucinu nejméně v 90% nádoru a pravidelná jádra bez polymorfií.

4. Medulární karcinom je vzácná varianta (asi 0,5%) a má zejména u pacientek bez postižení lymfatických uzlin excelentní prognozu.

   Kriteria nutná k diagnoze medulárního karcinomu jsou: ostrá hranice nádoru, výrazná jaderná polymorfie s syncytiální typem růstu nádorových buněk, které jsou velké a nediferencované, difuzní lymfoplasmocytární infiltráty v nehojném fibrozním stromatu.

Počet mitoz

Mitotický index, definovaný jako počet mitoz ve stanovené oblasti nádoru je prostředkem stanovení proliferační aktivity karcinomu a reprezentuje jedno z kriterií pro stanovení gradu (viz Nottinghamská modifikace Bloom-Richardsonova systému). Vysoký počet mitoz pozitivně koreluje se špatnou prognozou.

Mitozy počítat v 10ti mikroskopických polích při zvětšení 40krát (HPF- high power field) v mitoticky nejaktivnějších partiích nádoru. Počítat pouze jasné mitozy, nikolik apoptoická, hyperchromní a karyorhektická jádra.

Status hormonálních receptorů

Stanovení estrogenních (ER) a progesteronových receptorů (PR) je rutinní součástí vyšetřování všech karcinomů prsu. Status ER a PR představuje prediktivní faktor pro odpověď na hormonální terapii.

Analýza hormonálních receptorů by měla být provedena imunohistochemicky. Pozitivní a negativní kontroly imunohistochemické reakce jsou nezbytné. Výsledek reakce by měl být vyjádřen v procentech pozitivních buněk (viz Hormonální receptory u IDC). Uvádění intenzity barevné reakce je neopodstatněné.

 

---