Jste na stránce:

Klasifikace nádorů prsu

Klasifikační systém podle WHO

Neuroendokrinní karcinomy

Definice

Morfologicky značně heterogenní skupina in situ a invazívních karcinomů, ve kterých lze imunohistochemicky či elektronmikroskopicky prokázat známky neuroendokrinní diferenciace u více jak 50% buněčné populace.

ICD-O kód

8041/3Malobuněčný karcinom
8042/3Ovískový malobuněčný karcinom
8013/3Velkobuněčný neuroendokrinní karcinom

Histologická struktura

V strukturálně pestré skupině karcinomů s neuroendokrinním fenotypem nečiní problémy vymezit vzácný primární malobuněčný a velkobuněčný karcinom, které jsou mikroskopicky identické s jejich analogy v plicích či jinde. Jsou agresívní a důležité je vyloučit metastázu z jiného zdroje. Mohou exprimovat TTF1; negativně reagují s CK20.

Endokrinní diferenciace se běžně vyskytuje rovněž u čistého mucinózního (koloidního) karcinomu prsu typu B.

Zvláštní jednotkou je tzv. solidní papilární neuroendokrinní (in situ) karcinom, u kterého je popisována kvantitativně velmi rozdílná neuroendokrinní aktivita společně se známkami apokrinní a onkocytární diferenciace. Značná část těchto lézí produkuje mucin a invazívní složka nabývá pak charakteru mucinózního karcinomu. V taxonomii jsou řazeny spolu s papilárními karcinomy. Původně byly tyto nádory klasifikovány jako karcinoidy prsu; bylo však zjištěno, že histogeneticky, fenotypicky, biochemicky ani biologicky nejsou příbuzné s těmi klasickými v GIT či jinde.

Je velmi zajímavé, že i některé konvenční lobulární a NOS duktální invazívní karcinomy mohou zřídka vykazovat velmi variabilní míru neuroendokrinní diferenciace. Incidence se odhaduje na 8-19%.

Obrázky a legendy

Obr.1
Obr. 1
solidně alveolární úprava tvz. solidního papilárního in situ neuroendokrinního karcinomu. Neobvyklý typ uspořádání někdy činí rozlišení event. invazívního růstu velmi obtížným.
Obr.2
Obr. 2
Buněčnou kompozici tvoří objemné epitelové bb. s výrazně eozinofilní a zrnitou cytoplasmou, na původní papilární uspořádání upozorňují podpůrné stromovaskulární terčíky.
Obr.3
Obr. 3
masivní intracelulární produkce hlenu zvýrazněná speciálním barvením s mucikarmínem.
Obr.4
Obr. 4
přibližně 2/3 případů Pagetova karcinomu vykazují overexpresi Her2/neu onkoproteinu

Jiné informace

Kromě výše zmíněných neuroendokrinních karcinomů, majících svůj vlastní kód ve WHO klasifikaci, se neuroendokrinní fenotyp samostatně nekóduje a biologické chování tumorů nikterak neovlivňuje. Za zmínku stoji, že přítomnost neuroendokrinních buněk či jejich hyperplázie v normální mléčné žláze, jak jsou známy např. prekurzorové léze karcinoidu v plicích a GIT, nebyly dosud jednoznačně potvrzeny. Sporadická neuroendokrinní diferenciace v NOS karcinomech prsu se považuje pouze za nejasný, paralelní diferenciační epifenomén v rámci maligní transformace buňky.

Odkazy na recentní literaturu

  1. Tsang, W.Y.W., Chan, J.K.C.: Endocrine ductal carcinoma in situ (E-DCIS) of the breast: a form of low-grade DCIS with distinctive clinicopathologic and biologic characteristics. Am. J. Surg. Pathol., 1996, 20: s. 921-943.
  2. Sapino, A., Bussolati, G.: Is detection of endocrine cells in breast adenocarcinoma of diagnostic and clinical significance. Histopathology, 2002, 40: s. 211-214.
  3. Miremadi, A., Pinder, S.E., Lee, A.H., Bell, J.A., Paish, E.C., Wencyk, P., Elston, C.W., Nicholson, R.I., Blamey, R.W., Robertson, J.F., Ellis, I.O.: Neuroendocrine differentiation and prognosis in breast adenocarcinoma. Histopathology, 2002, 40: s. 215-222.
  4. Maluf H.M., Koerner, F.C.: Solid papillary carcinoma of the breast: a form of intraductal carcinoma with endocrine differentiation frequently associated with mucinous carcinoma. Am. J. Surg. Pathol., 1995, 19: s. 1237-1244.
  5. Kawasaki T, Nakamura S, Sakamoto G et al. Neuroendocrine ductal carcinoma in situ (NE-DCIS) of the breast – komparative clinicopathological study of 20 NE-DCIS cases and 274 non-NE-DCIS cases. Histopathology. 2008 [Epub ahead of print]
  6. Otsuki Y, Yamada M, Shimizu S et al. Solid-papillary carcinoma of the breast: clinicopathological study of 20 cases. Pathol Int. 2007 Jul;57(7):421-9.
  7. Moritani S, Ichihara S, Kushima R, et al. Myoepithelial cells in solid variant of intraductal papillary carcinoma of the breast: a potential diagnostic pitfall and a proposal of an immunohistochemical panel in the differential diagnosis with intraductal papilloma with usual ductal hyperplasia. Virchows Arch. 2007 May;450(5):539-47.

 


Copyright © 2002-2021 Bioptická laboratoř s.r.o.
Nádory prsu ·
Klasifikace ·
Klasifikace podle WHO ·
Neuroendokrinní karcinomy

O úroveň výš
Předchozí 7 / 31 Další

  1. Invazivní duktální karcinom NOS
  2. Invazivní lobulární karcinom
  3. Tubulární karcinom
  4. Invazivní kribriformní karcinom
  5. Medulární karcinom
  6. Mucin produkující karcinomy
  7. Neuroendokrinní karcinomy
  8. Invazivní papilární karcinom
  9. Invazivní mikropapilární karcinom
  10. Apokrinní karcinom
  11. Metaplastický karcinom
  12. Karcinom bohatý na lipidy
  13. Sekretorický karcinom
  14. Onkocytický karcinom
  15. Adenoidně cystický karcinom
  16. Acinický karcinom
  17. Na glykogen bohatý světlobuněčný karcinom
  18. Sebaceozní karcinom
  19. Inflamatorní karcinom
  20. Bilaterální karcinom prsu
  21. Lobulární neoplazie
  22. Intraduktální proliferativní léze
  23. Mikroinvazivní karcinom
  24. Intraduktální papilární neoplazie
  25. Benigní epiteliální léze
  26. Myoepiteliální léze
  27. Mesenchymální nádory
  28. Fibroepiteliální nádory
  29. Tumory prsní bradavky
  30. Maligní lymfom a metastatické nádory
  31. Nádory mužského prsu
Nádory prsu